Similar ebooks

Analytická monografie rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů. Zprávy si nejvíce všímaly československého státoprávního uspořádání a politického systému, vztahu Československa k SSSR, USA, Velké Británii a dalším státům, postavení německé menšiny, vojenských záležitostí, rekonstrukce či složitého propletence vzájemných ekonomických, finančních a obchodních vztahů mezi Velkou Británií a ČSR. Stranou však nezůstával ani život a problémy běžného občana, což představuje dosud nevyužitý pramen k poznání každodennosti v bezprostředně poválečném období. Publikace vyvrací, na základě dlouholetého detailního výzkumu autorů v mnoha různých fondech v britském národním archivu v Londýně, přetrvávající názory, že Velká Británie se o středoevropské dění příliš nezajímala či že mu nerozuměla. Britská diplomacie si byla dobře vědoma reality poválečné situace ve střední Evropě a svého postavení v rámci protihitlerovské koalice a rozhodně nelze říci, že by Československo jako sovětský satelit předem odepsala.
...Základní přínos publikace spatřuji již v samotné příležitosti nahlédnout vnějšíma očima stav české společnosti bezprostředně po válce, na prahu složitého období rekonstrukce a současně v první etapě politického zápasu, jenž o necelé tři roky později vyústil v osudové komunistické vítězství. Zároveň kniha jednoznačně vyvrací v domácím prostředí zakořeněné mýty o domněle odsouhlaseném, "jaltském" začlenění Československa do sovětské 
sféry vlivu, podle nichž Západu údajně nikterak nezáleželo na dalším československém osudu ani vnitropolitickém směřování. Tyto ukřivděné legendy jsou v publikaci vyvráceny doslova ad fontes, na základě interní britské dokumentace. Ta totiž naopak zaznamenává dlouhou sérii návrhů a konkrétních opatření, jak limitovat československou závislost na SSSR a napomoci představitelům demokratických stran čelit komunistické ofenzivě.
Kniha přibližuje spolkový život českých novinářů v relativně demokratickém období třetí republiky. Našli bychom jen málo oblastí, v nichž se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání let poúnorových tak silně, jako tomu bylo v oblasti mediální, a především v organizaci žurnalistiky jakožto profesní a odborové oblasti. Právě proces uspořádávání a následně i řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace je hlavní náplní předkládané knihy. Na tomto procesu se však nepodílela pouze novinářská organizace, a proto kniha akcentuje i její vztah k dalším významným institucím té doby. Zásadní úlohu v mediální oblasti sehrávalo především ministerstvo informací v čele s Václavem Kopeckým, zejména pak jeho tiskový odbor, důležitou roli mělo také jednotné Revoluční odborové hnutí. Velmi úzké personální spojení vedení novinářské organizace s vedením zmíněných institucí pak do značné míry definovalo, jakým směrem se bude život novinářů v poválečném režimu vyvíjet. Z hlediska změn, které společnost prodělala v únoru 1948 a v letech následujících, je klíčové, že vedení novinářské organizace podporované značnou částí jejího členstva již v období předcházejícím dávalo jasně najevo, na jakou stranu se v případném vnitropolitickém konfliktu novináři, a potažmo tedy i média, ve velké většině přikloní. Pozitivní vztah k ideologii prosazované komunistickou stranou se pak projevil v minimální mediální aktivizaci prodemokraticky smýšlející části veřejnosti v období února 1948 a následném poměrně hladkém převzetí moci v mediální sféře. Komunisté a jejich sympatizanti tak velmi rychle a bez velkého odporu ovládli prostředky veřejné komunikace, což následně přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.
©2019 GoogleSite Terms of ServicePrivacyDevelopersArtistsAbout Google|Location: United StatesLanguage: English (United States)
By purchasing this item, you are transacting with Google Payments and agreeing to the Google Payments Terms of Service and Privacy Notice.