भगवद्गीता हा प्राचीन भारतीय ग्रंथ . वेदांच्या अखेरच्या रचनेतील एक ग्र.ं 'गीतोपनिषद' म्णूणूनही प्रसिद्ध.त्यात भभवान श्रीकृष्णांनी अर्जुनाला जजवनाबद्जुल कजवनाबद्दल केलेला उपदेश आआे.े.ेततएुण 18 अध्याय व 700 श्लोक आआेत.
Bhagavadgíta je znalost pěti základních pravd a vztahu každé pravdy k druhé: Těchto pět pravd je Krišna neboli Bůh, individuální duše, hmotný svět, jednání v tomto světě a čas. Gita jasně vysvětluje povahu vědomí, já a vesmír. Je to podstata indické duchovní moudrosti.
Bhagavadgíta je součástí 5. védy (napsané Vedavyasou - starověkým indickým světcem) a indického eposu - Mahábhárata. Poprvé to bylo vyprávěno v bitvě na Kurukshetře Pánem Krišnou Arjunovi.
Bhagavadgíta, také označovaná jako Gíta, je 700 veršová dharmská bible, která je součástí starověkého sanskrtského eposu Mahábhárata. Tento verš obsahuje rozhovor mezi pandavským princem Ardžunou a jeho průvodcem Krišnou o různých filozofických otázkách.
Tváří v tvář bratrovražedné válce se sklíčený Arjuna obrátí na svého vozataje Krišnu s žádostí o radu na bitevním poli. Krišna v průběhu Bhagavadgíty předává Ardžunovi moudrost, cestu k oddanosti a doktrínu nesobeckého jednání. Bhagavadgíta podporuje podstatu a filozofickou tradici Upanišad. Na rozdíl od přísného monismu upanišad však Bhagavadgíta také integruje dualismus a teismus.
K Bhagavadgítě bylo napsáno mnoho komentářů se značně odlišnými názory na to podstatné, počínaje komentářem Ádi Šankary k Bhagavadgítě v osmém století našeho letopočtu. Komentátoři vidí zasazení Bhagavadgíty na bitevní pole jako alegorii etických a morálních bojů lidského života. Výzva Bhagavadgíty k nezištné akci inspirovala mnoho vůdců indického hnutí za nezávislost, včetně Mohandase Karamchanda Gandhiho, který se odvolával na Bhagavadgítu jako na svůj „duchovní slovník“.
Datum aktualizace
11. 10. 2024
Knihy a referenční materiály