š Programming Fundamentals ā (2025ā2026 Edition) je obsĆ”hlĆ” sylabusovĆ” kniha urÄenĆ” pro studenty BSCS, BSIT, softwarovĆ©ho inženýrstvĆ a takĆ© zaÄĆnajĆcĆ programĆ”tory a samouky. Toto vydĆ”nĆ obsahuje zĆ”klady programovĆ”nĆ, algoritmy, ÅĆdicĆ struktury, funkce, pole, ukazatele, prĆ”ci se soubory a Ćŗvod do objektovÄ orientovanĆ©ho programovĆ”nĆ. Zahrnuje takĆ© MCQ, kvĆzy a praktickĆ© pÅĆklady k posĆlenĆ koncepÄnĆho porozumÄnĆ a dovednostĆ pÅi ÅeÅ”enĆ problĆ©mÅÆ.
Kniha je strukturovĆ”na tak, aby vybudovala pevný zĆ”klad, poÄĆnaje zĆ”klady programovĆ”nĆ a postupnÄ se posouvĆ” k pokroÄilým tĆ©matÅÆm, jako je modulĆ”rnĆ programovĆ”nĆ, dynamickĆ” sprĆ”va pamÄti a objektovÄ orientovanĆ© koncepty. ZamÄÅuje se jak na teoretickĆ© znalosti, tak na praktickĆ© aplikace, takže je ideĆ”lnĆ pro akademickĆ© studium, pÅĆpravu na zkouÅ”ky a projekty v reĆ”lnĆ©m svÄtÄ.
š Kapitoly a tĆ©mata
š¹ Kapitola 1: Ćvod do programovĆ”nĆ
Definice a význam programovĆ”nĆ
Evoluce programovacĆch jazykÅÆ
Typy programovacĆch paradigmat (procedurĆ”lnĆ, objektovÄ orientovanĆ©, funkÄnĆ)
KompilovanƩ vs. interpretovanƩ jazyky
PÅehled programovacĆch jazykÅÆ (C, C++, Java, Python)
ProgramovĆ”nà životnĆho cyklu a vývojovĆ© kroky
Role programovĆ”nĆ pÅi ÅeÅ”enĆ problĆ©mÅÆ
ZÔkladnà struktura programu
Programovacà nÔstroje a IDE
Chyby v programovÔnà (syntaxe, sémantika, logika)
š¹ Kapitola 2: Algoritmy a vývojovĆ© diagramy
Definice a charakteristika algoritmÅÆ
Techniky nĆ”vrhu algoritmÅÆ (rozdÄl a panuj, chamtivý, dynamickĆ© programovĆ”nĆ)
Kroky pro psanĆ algoritmu
Vývojové diagramy a symboly
PÅevĆ”dÄnĆ algoritmÅÆ do vývojových diagramÅÆ
PÅĆklady algoritmÅÆ a vývojových diagramÅÆ
Pseudokód vs. vývojové diagramy
ProblĆ©my s ÅazenĆm a vyhledĆ”vĆ”nĆm
NejlepŔà postupy pro psanà algoritmů
ĆÄinnost algoritmÅÆ (ÄasovĆ” a prostorovĆ” složitost)
š¹ Kapitola 3: ZĆ”klady programovĆ”nĆ
Syntaxe a struktura
PromÄnnĆ© a datovĆ© typy
Konstanty a literƔly
OperĆ”toÅi
Typ OdlĆ©vĆ”nĆ
Vstup a výstup
KomentĆ”Åe a dokumentace
Rozsah promÄnných
LadÄnĆ a identifikace chyb
š¹ Kapitola 4: ÅĆdĆcĆ struktury
RozhodovĆ”nĆ (jestli, pokud-jinak, pÅepnout)
SmyÄky (while, do-while, for)
VnoÅenĆ© smyÄky a ÅĆzenĆ smyÄky
PodmĆnÄnĆ© operĆ”tory
Koncepty strukturovanĆ©ho programovĆ”nĆ
Best Practices in Control Statements
š¹ Kapitola 5: Funkce a modulĆ”rnĆ programovĆ”nĆ
ZĆ”klady funkcĆ
ProhlÔŔenĆ, definice a výzva
PÅedĆ”vĆ”nĆ parametrÅÆ
Rozsah a životnost promÄnných
Rekurze
Funkce knihovny
Výhody modulĆ”rnĆho programovĆ”nĆ
PÅetĆženĆ funkcĆ
š¹ Kapitola 6: Pole a ÅetÄzce
Pole (1D, 2D, vĆcerozmÄrnĆ©)
PÅechĆ”zenĆ a manipulace
VyhledĆ”vĆ”nĆ, ÅazenĆ, sluÄovĆ”nĆ
ÅetÄzce a pole znakÅÆ
Funkce pro manipulaci s ÅetÄzci
š¹ Kapitola 7: Ukazatele a sprĆ”va pamÄti
Ćvod do ukazatelÅÆ
Aritmetika ukazatele
Ukazatele s poli a funkcemi
DynamickĆ” alokace pamÄti
Ćniky pamÄti a osvÄdÄenĆ© postupy
š¹ Kapitola 8: Struktury a manipulace se soubory
Struktury a vnoÅenĆ© struktury
Pole struktur
Odbory vs struktury
ZƔklady prƔce se soubory
ÄtenĆ a zĆ”pis souborÅÆ
ZpracovÔnà chyb v souboru I/O
š¹ Kapitola 9: Ćvod do objektovÄ orientovanĆ©ho programovĆ”nĆ
ProcedurÔlnà vs OOP
TÅĆdy a objekty
KonstruktoÅi a destruktory
DÄdiÄnost a polymorfismus
ModifikĆ”tory pÅĆstupu
PÅepsĆ”nĆ funkcĆ
ZƔklady STL
Aplikace OOP
š¹ Kapitola 10: DoporuÄenĆ© postupy programovĆ”nĆ a ÅeÅ”enĆ problĆ©mÅÆ
Äitelnost a styl kódu
ModulÔrnà nÔvrh kódu
LadÄnĆ a nĆ”stroje
SprÔva verzà (zÔklady Git)
TestovĆ”nĆ a ovÄÅovĆ”nĆ
Dokumentace a komentĆ”Åe
Optimalizace složitosti
ÅeÅ”enĆ problĆ©mÅÆ ve skuteÄnĆ©m svÄtÄ
š ProÄ si vybrat tuto knihu?
ā
ĆplnĆ© pokrytĆ sylabu pro zĆ”klady programovĆ”nĆ
ā
Zahrnuty MCQ, kvĆzy a procviÄovacĆ otĆ”zky
ā
PÅĆstup krok za krokem od zĆ”kladÅÆ až po pokroÄilĆ© koncepty
ā
IdeĆ”lnĆ pro studenty BSCS, BSIT, softwarovĆ©ho inženýrstvĆ, zaÄĆ”teÄnĆky a samouky
ā Tato aplikace je inspirovĆ”na autory:
Herbert Schildt, Robert Lafore, Bjarne Stroustrup, Dr. M. Afzal Malik, M. Ali.
š„ StĆ”hnÄte si nynĆ a vybudujte si pevnĆ© zĆ”klady vĀ zĆ”kladech programovĆ”nĆ!
Datum aktualizace
5. 10. 2025