Zřeknutí se odpovědnosti: Tato aplikace není přidružena ani nezastupuje žádnou vládní entitu. Jedná se o soukromou platformu vyvinutou pro vzdělávací účely. Žádné informace nebo služby poskytované touto aplikací nejsou schváleny ani sankcionovány žádným vládním orgánem. Zdroj obsahu: https://legislative.gov.in/constitution-of-india/
भारत का संविधान विश्व के किसी भी कणथतगणतगणथगणथविश्व के किसी भी कणतत श का सबसे लंबा लिखित संविधान है। इसमें अब 465 अनुच्छेद, तथा 12 अनुसूचियथथियथंयथंयथथ भागों में विभाजित है। परन्तु इसके निर्माण के समय मूल सਂवततमवततंवततंवा ुच्छेद, जो 22 भागों में विभाजित थे इसतइसतइसतइसत सूचियां थीं। संविधान में सरकार के संसदीय स्वरकथवरंथ ्था की गई है जिसकी संरचना क ुछ अकइ࿕थतइतथइाद ्त संघीय है। केन्द्रीय कार्यपालिका का सांविधँतपनधितपधँतपायपालिका का सांविधुततनधित राष्ट्रपति है। भारत के संविधान की धारा 79 के अनुसादसाद्ार, थाद् संसद की परिषद् में राष्ट्रपति तईऋ िदा स न्हें राज्यों की परिषद राज्यसभथगाातसातसातगातसातग सदन लोकसभा के नाम से जाना जाता है। संविधान की धारा 74 (1) में यह व्यवस्थथगथथथम राष्ट्रपति की सहायता करने तथल कनेहसस॥सस े लिए एक मंत्रिपरिषद होगा जिसका प्।म्।मम्।मम्तमम्तम त्री होगा, राष्ट्रपति इस मंत्रककाथिपाथ े अनुसार अपने कार्यों का निष्पादाॗादाेगाा।ग इस प्रकार वास्तविक कार्यकारी शकतरकततकततरतततविक कार्यकारी शकततकतततक ne जो वर्तमान में नरेन्द्र मोदी हैं।
( ा) के प्रति उत्तरदायी है। प्रत्येक राज्य में एक विधानसभा है जम्मू कश्मीर, उत्तर प्रदेश, बिहार, ारथारथारथारथ कर्नाटक,आंध्रप्रदेश और तेलांगनकংमता मता मइा मइा मथ है जिसे विधानपरिषद कहा जाता है। राज्यपाल राज्य का प्रमुख है। प्रत्येक राज्य का एक राज्यपालाालाालाालाालाालथाज ्य की कार्यकारी शक्ति उसमें निहि।।ग मंत्रिपरिषद, जिसका प्रमुख मुख्यम।यम।यम।यम।त Další में सलाह देती है। Další की विधान सभा के प्रति उत्तरदायी है।
संविधान की सातवीं अनुसूची में संसाथत विधायिकाओं के बीच विधायी शक्तिरतिरणारिणािणोाििोा ि ा गया है। अवशिष्ट शक्तियाँ संसद में विहित ह। केन्द्रीय प्रशासित भू-भागोष को सं।रंत ेत्र कहा जाता है।
Ústava Indie v hindštině je nejvyšším zákonem Indie. Stanoví rámec vymezující základní politické principy, stanoví strukturu, postupy, pravomoci a povinnosti orgánů státní správy a stanoví základní práva, směrné principy a povinnosti občanů. Jde o nejdelší psanou ústavu jakékoli suverénní země na světě. Národ se tím řídí. B. R. Ambedkar je považován za jeho hlavního architekta.
Uděluje ústavní svrchovanost a nikoli parlamentní nadvládu, protože ji nevytváří parlament, ale ustavující shromáždění a přijímá jej lid s prohlášením v preambuli. Parlament nemůže přehlasovat ústavu.
Byla přijata Ústavodárným shromážděním dne 26. listopadu 1949 a vstoupila v platnost dne 26. ledna 1950. S jejím přijetím se Indická unie stala moderní a současnou Indickou republikou, která nahradila zákon o vládě Indie z roku 1935 jako základní vládu země. dokument. Aby byla zajištěna ústavní autochtonnost, tvůrci ústavy zrušili předchozí zákony britského parlamentu prostřednictvím článku 395 ústavy. Indie slaví jeho vstup v platnost každý rok 26. ledna jako Den republiky.
Prohlašuje Indii za suverénní, socialistickou, sekulární, demokratickou republiku, zajišťuje svým občanům spravedlnost, rovnost a svobodu a snaží se mezi nimi podporovat bratrství.
Datum aktualizace
24. 3. 2024
Knihy a referenční materiály