Ukázka:
Jílec byl na hrušce zdobený temně modrými kameny. Na čepeli byly vyryté ornamenty věnčené listy s ostrými pilovitými okraji. Zachovi bylo tehdy asi osm, ale kopřivové listy už poznal. Chtěl vědět, proč je na tak vzácné zbrani nakreslená obyčejná kytka, která nepříjemně pálí kůži a roste na každém hnojišti. Žádná obyčejná kytka, řekl uraženě Archen. Kopřiva je odolná a veskrze užitečná bylina. Z listů můžeš uvařit léčivý čaj, z kořenů uvařit kaši, z vláken ze stonků upříst nitě a utkat látku. Je to rostlina bojovnice. Odhání mocnosti zla, pomáhá při uzdravování, odráží kletby. Najdeš ji v místech, kde ze země proudí síla. Spolu z řebříčkem tlumí strach. Je to můj, ryze můj, osobní symbol. Tady je napsáno mé osobní heslo, řekl a ukázal na znaky: Zlé spaluji, poskvrněné očišťuji.
Informace o dalších navazujících románech najdete na webových stránkách autorky: www.miroslava-dvorakova.cz
Miroslava Dvořáková je česká spisovatelka, žije a píše na Moravě. Za posledních deset let vydala deset samostatných knih a nesčetně povídek v antologiích. Sama o svém psaní říká, že tím nesleduje nic velkého. Jejím cílem je nabídnout čtenářům únik od každodenních starostí. Zábavu, napětí a hru při odkrývání záhad, konejšivé spočinutí po boku těžce vybojované lásky, motivující hořkost z prohry, nebo euforii z vítězství. Její postavy mohou cestovat na dračím hřbetě nebo skákat z jednoho vesmíru na druhý prostorovými branami, přesto jsou podobně chybující a pochybující jako každý z nás.
Další info najdete na: www.miroslava-dvorakova.cz