Ani párem volů...

Miroslava Dvořáková

thg 2 2018 · Miroslava Dvořáková

Giới thiệu về sách điện tử này

Když se Zachary probudí v seně nad konírnou a do uší mu zní cinkání kravských zvonců od Tymiánové stráně, zkušený čtenář může předpokládat, že vzápětí se tato mírumilovná venkovská scéna zvrátí v pořádný nářez. A nebude zklamán. Náš idylicky probuzený hrdina se brzy dozví, že svět Leberion je jenom kapkou v moři drasticky ponuré equízianské říše, kterou ti světa znalí s laskavým nadhledem nazývají Říší Mlžného roje. Následkem rodinných událostí z dob před jeho narozením, se mladý Zachary ocitne na dvoře císaře Urvala, v ohnisku intrik, mocenských tahanic, zášti a řevnivosti. Aby se v tom marastu neutopil, vypomáhá si tím, co zná z domova. Jeho jednání je chápáno jako hloupé, nebo provokativní, ale Zachary trvá na svém. Je přesvědčený, že ty staré a prověřené zásady správného hospodáře jsou platné v mnohem širším rámci, než jen při obdělávání půdy. Plevel je nutno ničit i s kořeny. Před setím, je nezbytné pole poorat. Škodnou je třeba zabít.

Ukázka:

Jílec byl na hrušce zdobený temně modrými kameny. Na čepeli byly vyryté ornamenty věnčené listy s ostrými pilovitými okraji. Zachovi bylo tehdy asi osm, ale kopřivové listy už poznal. Chtěl vědět, proč je na tak vzácné zbrani nakreslená obyčejná kytka, která nepříjemně pálí kůži a roste na každém hnojišti. Žádná obyčejná kytka, řekl uraženě Archen. Kopřiva je odolná a veskrze užitečná bylina. Z listů můžeš uvařit léčivý čaj, z kořenů uvařit kaši, z vláken ze stonků upříst nitě a utkat látku. Je to rostlina bojovnice. Odhání mocnosti zla, pomáhá při uzdravování, odráží kletby. Najdeš ji v místech, kde ze země proudí síla. Spolu z řebříčkem tlumí strach. Je to můj, ryze můj, osobní symbol. Tady je napsáno mé osobní heslo, řekl a ukázal na znaky: Zlé spaluji, poskvrněné očišťuji.

Informace o dalších navazujících románech najdete na webových stránkách autorky: www.miroslava-dvorakova.cz

Giới thiệu tác giả

Miroslava Dvořáková je česká spisovatelka, žije a píše na Moravě. Za posledních deset let vydala deset samostatných knih a nesčetně povídek v antologiích. Sama o svém psaní říká, že tím nesleduje nic velkého. Jejím cílem je nabídnout čtenářům únik od každodenních starostí. Zábavu, napětí a hru při odkrývání záhad, konejšivé spočinutí po boku těžce vybojované lásky, motivující hořkost z prohry, nebo euforii z vítězství. Její postavy mohou cestovat na dračím hřbetě nebo skákat z jednoho vesmíru na druhý prostorovými branami, přesto jsou podobně chybující a pochybující jako každý z nás.   

Další info najdete na: www.miroslava-dvorakova.cz