Fantastické světy neobývají jen draci, hrdinové, dámy v nesnázích a démoni. Žijí v nich i tvorové nepatrnější a na první pohled mnohem méně zajímaví. Například květinové víly.
Toto je v šesti povídkách zpráva o šesti dobrodružstvích, do nichž se jedna z nich vlastní vinou zapletla.
(S doplňkem šesti krátkých historek, do nichž se zapletli jiní)

Takřka rutinní let kosmické nákladní lodi
skončil katastrofou a její pilot se propadl do minulosti. Snad se mu
podaří dostat zpět. A pokud ano, zůstane minulost jen vzpomínkami?

Město pod jednou střechou, lidé a roboti, a jak to vypadá, něco nekalého ťuká. 

Jsou všude.
Ať na ně věříme, nebo považujeme za pozůstatek nevědeckého výkladu fyzikálních zákonů, na strašidla a bubáky narazíme v jakémkoliv prostředí. Neexistuje místo, v němž bychom se s nimi nemohli setkat. Duchové někdejších živých person zaujímají v tomto světě význačnou pozici. Jsou integrální součástí naší existence, pokračováním života po životě. Patří – patřívali – k tmelu rodiny. Bývali mementem a výchovným prvkem. Ať už jsme se jejich pomocí snažili vychovávat potomky příkladem, nebo na jejich případě poukazovali na pověstné boží mlýny, které melou pomalu, ale semelou každého a těm zlým a škodlivým řádně nadělí. Objevují se – nebo živí lidé objevují je – dodnes. Mají svůj hmatatelný dopad ekonomický.
Pojďme si tedy také vyvolat duchy.
Kde a kdy se objevují, proč se vůbec vracejí, co provádějí a jak se jich zbavit? Šest otázek, na něž mohou pověsti a legendy odpovědět. Anebo aspoň napovědět, i to se počítá.

Postrádá se doktor Faust. Ne ovšem onen hypotetický renesanční mág, ale
konkrétní pražský spisovatel. Jsou za jeho zmizením důvody příbuzní,
které je třeba nečekaně navštívit, nehoda, nebo dokonce tajné služby? To
přátelé, kteří Faustovu nepřítomnost odhalili, netuší. Každý má svou
teorii.
A aby toho nebylo málo, dochází k dalšímu zmizení, a i to se
týká Josefa Fausta. Že by Bermudský trojúhelník otevřel pobočku na
Vltavě? 

Existuje pověst, kterou bude znát většina dotazovaných v nesoutěžním výzkumu, prováděném na ulicích, v zařízeních pracovních i společenských, u krbu, před televizní obrazovkou i v ochozech stadionu?

Určitě. Bílá paní. Praotec Čech. A velmi pravděpodobně i Blaničtí rytíři.

V tomto krátkém spisku se můžete seznámit nejen s pověstí o kopci, tyčícím se nad Louňovicemi. Poznáte též, že Blaník není jediným místem v zemi, z něhož lze v dobách zlých očekávat nadpřirozenou pomoc. A že nejsme jediní, kteří o takové snili. 

Kukačka je bezesporu ptákem dobře známým i nechvalně známým. Od nepaměti představovala pro člověka jakési živé orákulum, jehož se dalo vyptávat na věci budoucí; zároveň ale šlo o ptáka, který se nerozpakoval svěřit výchovu vlastního potomstva cizím. Býval to opeřenec na jaře toužebně očekávaný, stejně jako v některých situacích nevítaný.
Tato knížečka shrnuje pověry a pověsti, které kukačce přisuzovali staří Čechové. A nejen oni.

 Vesmír je zvláštní. Jeho obyvatelé také. Jedni stavěli podivná bludiště, jiní si vesele žijí ve společnosti pravěké, další - třeba ti z planety Země - si neuvědomují, že srovnávat vše jen ze svého pohledu nemusí vést k dobrému výsledku.
I na kosmické piráty v jedné ze třinácti povídek z budoucnosti víceméně vzdálené dojde.

Galaktická říše se ocitá na okraji ekonomické propasti, kníže Giokond na
okraji psychického zhroucení; ztratila se mu dcera. Za účelem jejího
nalezení si najal hrdinu. Pravda, trochu poznamenaného ztrátou paměti,
ale ono to nějak dopadne.

Jak si lidé z různých končin planety Země představovali stvoření světa? Různě. V této knize je shrnuto více než sto padesát pověstí, evropskými počínaje, přes Asii, obě Ameriky a Tichý oceán až ke kolébce lidstva, Africe.