Um þessa rafbók
Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu — a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne…
Alena Mornštajnová napsala silný a dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu.
–––
Díky poutavým osudům na pozadí dějinných zvratů se Alena Mornštajnová stala hvězdou současné české literární scény.
— Soňa Kacerovská, iDNES.cz
Chtěla jsem napsat knihu o tom, jak těžké je někdy rozpoznat pravdu od lži, jak nesnadné je postavit se zlu, o tom, jak některé volby, které se přihlížejícím můžou zdát jednoduché, jsou nečitelné a nepřekonatelné pro člověka, který je ve středu dění. Chtěla jsem si sama pro sebe objasnit, proč k takovým věcem dochází a proč je těžké jim čelit.
— Alena Mornštajnová, autorka
Einkunnir og umsagnir
Um höfundinn
Alena Mornštajnová (nar. 1963) vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Pracovala jako lektorka anglického jazyka a překladatelka, nyní se živí jako spisovatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. Debutovala v roce 2013 románem Slepá mapa, o dva roky později následoval román Hotýlek. Především díky svému románu Hana z roku 2017 se Alena Mornštajnová stala jednou z nejoblíbenějších současných českých spisovatelek. Jejím čtvrtým románem jsou Tiché roky (2019), které zvítězily ve čtenářské anketě Kniha roku. Na jaře 2021 vydala dystopický román Listopád. Je také autorkou knih pro děti Strašidýlko Stráša (2018), Kapka Ája (2022) a Teribear. Tajemství modré krabice (2022).
